úvod

10. února 2010 v 11:12
Úvod
Když na Kubě v lednu roku 1959 revolucionáři v čele s charismatickým Fidelem Castrem[1] svrhli za podpory obyvatelstva diktaturu generála Fulgencia Batisty[2], celý svět předpokládal, že tyranie bude vystřídána demokracií.
Sám Castro tvrdil, že k jeho cílům patří odstranění diktátora, zmírnění neúnosného tlaku ze strany zahraničních vlád (zejména Spojených států amerických) a znovuzavedení demokratické ústavy z roku 1940, mezi jejíž hlavní body patřilo například omezení pravomocí prezidenta ve prospěch vlády a kongresu, omezení délky jeho funkčního období (nemohl být zvolen znovu), možnost hlasovacího práva pro všechny kubánské občany bez omezení, nezcizitelné právo na práci, podpora nezaměstnaných a nastávajících matek, rozdělení latifundií[3] nebo zaručení nedělitelnosti drobných rolnických usedlostí.
Dnes je ale Kuba jednou z posledních komunistických zemí, vládne zde pouze jedna strana, stát se řídí podle vlastního specifického socialismu sovětského typu a je soustavně obviňován z porušování lidských práv a svobod.
Kubáncům se sice po revoluci podařilo dostat většinu Američanů pryč z ostrova a zestátnit jejich podniky, tlaku na svou zemi se ale nezbavili. Roku 1960 bylo na Kubu uvaleno embargo[4], které, přes odpor většiny členských států OSN[5], platí dodnes.
Kdy ale došlo ve vztazích mezi Kubou a Spojenými státy k takovému ochlazení? Vždyť sami Američané ještě na konci padesátých let snahy o revoluci podporovali. A kdy se z Fidela Castra stal komunista?
Tyto otázky bych ráda zodpověděla ve své seminární práci, která bude pojednávat hlavně o vylodění kubánských exulantů v Zátoce sviní - tedy o operaci, která bývá označována jako "tragikomedie plná omylů" nebo také "série nedorozumění".[6]
Zadáním práce bylo, věnovat se historické události nebo osobnosti z období dvacátého století. Při hledání vhodného tématu mi na mysli téměř okamžitě vytanul celosvětově proslavený a mezi mládeží i dnes hojně rozšířený portrét argentinského revolucionáře Ernesta "Che" Guevary[7] (obrázek č. 1) a právě díky němu mne napadlo psát o Kubě. Mým původním tématem byla "Kubánská revoluce", což je ovšem velmi obsáhlý pojem. Proto jsem se rozhodla téma zúžit pouze na již zmíněnou akci v La Bahía de Cochinos, jak se Zátoka sviní ve španělštině jmenuje.
Cílem zadané seminární práce však není pouze popsat vybranou událost. Jde také o to, abychom se naučili správně (po obsahové i formální stránce) napsat odbornou historickou práci a za tímto účelem si také dovedli shromáždit co nejvíce literatury a dalších zdrojů.
O kubánské revoluci, o kubánské krizi i o nejdůležitějších představitelích té doby toho bylo napsáno nepřeberné množství, jelikož otázka Kuby je téma, které je dodnes velmi diskutované a v rámci mezinárodních vztahů dosud aktuální. I po bezmála padesáti letech se stále objevují noví a noví autoři, kteří chtějí vyjádřit svůj názor. A právě v těch nejnovějších knihách čtenář obvykle nalezne ten nejobjektivnější pohled na celý problém.
Měla jsem možnost pracovat s knihami pocházejícími z různých etap novodobé historie a mohla jsem tedy porovnávat, jak prostředí, v jakém vyšly, ovlivnilo jejich obsah. Ať už se jednalo o českou publikaci Stručné dějiny Kuby (která vyšla roku 1964 a bylo z ní patrné silné prokomunistické zaměření) v porovnání s neutrálními Novými dějinami Kuby britského autora Richarda Gotta z roku 2004, nebo o pohled na Zátoku sviní z americké a kubánské strany díky knihám Zátoka sviní od amerického profesora historie Howarda Jonese a životopisu Ernesta Guevary Compañěro: Život a smrt Che Guevary od amerického historika a politologa mexického původu Jorgeho Castañedy.
Ačkoli tón, jakým byly zmíněné knihy psány, se místy lišil, zásadní fakta a údaje se většinou shodovala. Pokusím se svou seminární práci psát objektivně,


[1] Celým jménem Fidel Alejandro Castro Ruz: hlavní vůdce kubánské revoluce; narozen 13. srpna 1926 v provincii Mayarí Oriente v rodině bohatého plantážníka; od 1. ledna 1959 řídil dění na Kubě.
[2] Celým jménem Fulgencio Batista y Zaldívar: narozen 1901; syn chudého dělníka; k moci se dostal prostřednictvím armády; zvolen kubánským prezidentem (1940-1944), poté odešel na odpočinek, ale armádním převratem z 10. března 1952 se opět ujal prezidentského úřadu; u moci až do 1. ledna 1959, kdy pod tlakem povstalců a vlády USA opustil Kubu; zemřel ve Španělsku 6. srpna 1973.
[3] Latifundie = rozsáhlá plocha, obvykle zemědělské půdy (podle Linhart, Jiří; a kolektiv. Slovník cizích slov pro nové století. Litvínov, Dialog 2004.).
[4] Embargo = druh represálií (= násilné akty odvety proti obyvatelstvu) v mezinárodních vztazích, zejména zákaz obchodních styků (podle Linhart, Jiří; a kolektiv. C. d.).
[5] 28. října 2009 předložila Kuba na Valném zasedání OSN již osmnáctý návrh na ukončení hospodářské, obchodní a finanční blokády. Pro zrušení embarga hlasovalo 187 členských států (z celkového počtu 192 států; podle internetových stránek Informačního centra OSN v Praze). Viz článek Silvie Ruppeldtové publikovaný 20. listopadu 2009 na internetových stránkách společensko-politického týdenníku Slovo.
[6] Castañeda, Jorge. Compañero: Život a smrt Che Guevary. Praha, BB ART 2003, s. 194-195.
[7] Celým jménem Ernesto Guevara de la Serna: narozen 14. června 1928 v aristokratické rodině v Rosariu v Argentině; studoval medicínu a hodně cestoval; seznámil se s Fidelem Castrem a přidal se k partyzánům bojujícím za svobodu Kuby; jedna z vedoucích osobností revoluce; zabit 9. října 1967 v Bolívii, kde se pokoušel roznítit povstalecké hnutí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama